Superboháči krátí daňe, logicky!

Medii proběhla zpráva, že superboháči vyvedli biliony dolarů do daňových rájů. Nevím zda je to pár superboháčů nebo jen statisíce či miliony těch, co je už nebaví podporovat korupci, socialismus a prostě se jen nechtějí nechat nadále okrádat těmi, kteří zjistili, že nejlepší je nedělat nic a parazitovat na nich. Jistě se mezi nimi najde několik superbohatých diktátorů zemí typu Nigérie, ale obejm těchto prostředků je v poměru k celku malý. O tom jsem přesvědčen!

Politici ze zemí, ze kterých tyto prostředky pochází si zřejmě ještě neuvědomili, že i mezi státy funguje „tržní prostředí“ a jen se pohoršují a plamenně vyhrožují, když zjistí, že tento konkurenční boj o daňvého poplatníka prohrávají. Namísto toho, aby se chovali „tržně“ a podmínkami donutili ony superboháče vrátit se do své země původu a tam danit, vymýšlí způsoby, jak je elegantně, dodatečně a opravdu pořádně okrást! Trochu postavené na hlavu!

Bude to ještě asi dlouho trvat, než si elita pohádkově socialistikých zemí uvědomí, že zde paltí jedno velmi jednoduché pravidlo: Každý jedinec se v prvé řadě bude starat o svou vlastní zadnici. Nepotřebuje na to totiž obrovský aparát úředníků, razítek, zákonů a kdě čeho. Onen jdinec se rozhodne o budoucnosti své vlastní zadnice v řádu vteřin s takovou efektivitou, že si zdeší socialistický marast může jen nechat zdát! Dokud toto jednoduché pravidlo socialistická vládní elita „bohatých“ zemí nepochopí, nebudou jejich společnosti profitovat z úspěchů oněch superpoháčů tak, jak je tomu dnes.

Považuji oněch konzervativních 21 bilionů USD jen za logický důsledek snahy vládních elit hrát si na novodobého Robina Hooda – bohatým brát a chudým taky. A to co zbude po hostině tedy socialisticky do vlastní kapsy přerozdělit. Nedělejte si iluze, ale mezi ty superboháče z daňových rájů patří i naši elitní papaláši. A když to praskne, začnou se všichni tito papaláši strašně pohoršovat nad tím, jak si někdo vůbec může dovolit se nejdříve starat o vlastní zadnici. Je to k smíchu!

To, že statisíce či dokonce miliony bohatých lidí již nemá chuť se finančně podílet na socialistickém marasu je jediný logický důsledek politiky vládních elit. Není to nic co se nedalo předpokládat či dokonce tomu zabránit. Nejhorší však je, že namisto toho, aby ony elity začali uvažovat racionálně a snažili se přitáhnout ony boháče zpět domů, vymýšlí další zákony, kterými by je ještě více okradli. Toto je postavené na hlavu a dopadne to tak, že oni boháči zase a znovu s těmi politiky pěkně po selsku vydrbou.

Důsledek chování socialistických předáků pak dopadá na ty, kteří by si pomoc onech boháčů zasloužili. I oni boháči mají pocit solidarity a potřebu momáhat. Když jim ale socialističtí předáci prostor pro onu solidaritu a projev sounáležitosti zmenší na minimum, pak to dopadne jak to dopadne. Ostatně Adam Smith to ve svém filozofickém pojednání o bohatství národů popsal velmi krásně. Socialistické elity ale dodnes neakceptovali fakt, že úspěch a bohatsví jedince je vždy přínosem pro celou společnost, pokud tedy onen úspěšný a bohatý jedinec má možnost vůbec svůj úspěch uplatnit. Tomu ale socialistické elity logicky brání, protože právě a jen oni vědí co je nejlepší pro ostatní a jak nejlépe při přerozdělování prostědky odklánět či dokonce rozkrádat.

Dokud bude snaha ve jménu solidarity přerozdělovat peníze těch, kteří by je rádi solidárně rozdělili sami tak jak se právě a jim zamlouvá, budou tu daňové ráje. A až i ty socialistická elita zruší, jistě se najdou další způsoby jak s těmi socialistickými chytráky vydrbat. Smutné na tom však je, že tenhle boj o právo dělat si se svými penězi co chci odnáší zase ti, kteří je potřebují. Masa, která v záchvatu závisti a potřeby nic nedělat a žít si jako boháč zase zvolí ony socialistické elity. To je tragické!