Krize teprve přijde, ozbrojte se ...

Dneska jsem si přečetl pěkný článek o tom, čemu dnes říkáme krize. Popravdě souhlasím s tím co tam bylo napsáno. Nynější problémy jsou spíše jen předehrou, protože namísto toho, aby se dnešní problémy vyřešili odstraněním příčiny, jen se rozfoukává doutnající průšvih.

Sami si přečtěte tento článek, je velmi zajímavý a z něho plynoucí závěr je děsivější, než si kdokoliv dosud představoval. To, že krize zatím nebyla je jasné každému, kdo používá selský rozum. Zatím je co jíst, zatím je kde bydlet, obchody přetékají spotřebním zbožím a hlavně, banky zatím půjčují peníze a dodávají tak likviditu trhu.

Až ale banky a jim podobné instituce zjistí, že vlastně nic nemají, protože peníze, které půjčili socialisticky rozmařilým státům, nedostanou zátky, nebude co půjčovat a jsem zvědav jak pak dostojí svým závazkům vůči drobných střadatelům. I zde totiž platí pořekadlo, že „kde nic není, ani smrt nebere“, natož banka. Řeknete si, že daňový poplatník to zaplatí, ale když nebude mít práci a přijde o své úspory, těžko někomu něco dá. Peníze budou mít hodnotu papíru na kterém jsou natištěny a přijde ta pravá krize. Nebude co jíst, nebude kde bydlet a lidi místo peněz budou užívat bartru tak jak to bylo třeba v Argentině. To vylučuje prakticky výběr daní.

Jak napsali ti moudří lidé v tomto článku, namísto aby stát vyřešil příčinu, jen rozfoukává dým. A co je tou příčinou? Je to přebujelý finanční sektor profitující z dluhů jednotlivých států, které v honbě za blahem všech vytvářejí super boháče z řad politiků a jejich kámošů. Je to přebujelý sociální stát kontrolující každý pohyb svého občana pod zástěrkou péče o něho. Je to i podpora velkých gigantů na úkor malých a středních podniků, které jsou tím pravým fundamentem společnosti. A v neposlední řadě je to i způsob, jakým zde funguje právo a spravedlnost, kde zdravý rozum již je po smrti a v džungli předpisů a nařízení se ztratí i ten, kdo je připravil. Ostatně jak pan Landa kdysi zpíval: „Zákon je zákon, … zůstane …, předpis je předpis a život jde kolem dál“.

Popravdě to vidím úplně stejně jako autoři výše uvedeného článku. Krize teprve přijde. Přijde protože její příčina tu pořád je a těžko pod taktovkou nynějších politiků zmizí. Politická elita si za poslední dvě dekády k sobě přivázala většinu elektorátu tak, že je dnes na nich závislý. Prostě bez dávek, podpor a všelijakých úlev a dárků se neobejdou. A tak má nynější politická elita prakticky jistotu, že se od koryta nehne a v duchu pořekadla „po mě potopa“ budou rozdávat a krást dokud to půjde. Respektive dokud to tu opravdu nezkrachuje. Však budou mít pak oni politici „novou zálibu pod palmou malibu pít“ a stav společnosti je trápit rozhodně nebude.

Lidé se dobrovolně neuskromní a rozhodně se dobrovolně nevzdají závislosti na státu. Je to úplně stejné jako chtít po drogově závislém, aby se vzdal drogy. Mnoho jich to zkusí, ale málo jich uspěje. Nicméně když droga dojde, uspějí všichni … „kde nic není, ani smrt nebere“, natož feťák. Za rok a půl tu budou vládnout socialisté a zase lidem přisunou trochu toho heroinu v podobě dávek a podpor jako je třeba ta zaměstnanostní. Nikdo však už nebude koukat na to, že socialisté podepsali dlužní úpis ďáblovi naší krví. Ano, podepsali úpis bankám a jiným finančním institucím, aby na tu dávku pro lidi vůbec měli. Samo, že tak budou činit v duchu klišé o ekonomickém růstu a blahu společnosti. Poroste však jen kladivo, kterým dostaneme všichni přes pazoury. A jak? Až ty banky co nám na to půjčí zjistí, že nedostanou zpět to co půjčili – viz Řecko, nedostojí svým závazkům vůči drobným střadatelům – viz Kypr. A jedeme kolečko od začátku.

Závěr toho článku byl děsivý. Až se rozsype ten pečující socialistický stát, nebude moci plnit své základní funkce. Vzroste kriminalita a sociální pouta se zpřetrhají. Každý bude hledět jen na svůj zadek, naroste kriminalita a namísto soudů se problémy budou řešit klacky a v horším případě pistolemi. Nepředpokládám, že by se tak stalo zítra, přeci jenom jsme i při té dnešní bídě v porovnání s ostatními na té kouli kamení pořádně bohatí. Jak nám to ale dlouho vydrží, to záleží na budoucí vládě socialistů. Může to být za tři roky nebo i za deset. Otázkou však není jestli se ten socialistický ráj rozsype, ale je otázkou kdy se rozsype. A až se tak stane, ten kdo bude připraven z toho vybruslí nejlépe. Já osobně preferuji postup dle pořekadla „kdo uteče, vyhraje“ … všichni ale kramle vzít nemohou a tak jim nezbývá než se řádně připravit.