... ma prý tolik majetku jako 3,5 miliardy nejchudších lidí. A protože je to problém jako hrom, tak to necháme proběhnout médii. Nakonec to těm nejbohatším spočítáme, vezmeme jim to a rozdáme to těm chudým. Ostatně v malé míře to takto funguje už dnes.
Nejhorší na tom ale je, že vzít bohatým a úspěšným to co si vydělali a rozdat to není absolutně řešením! Nejde totiž o schopnosti těch šikovných, ale o příležitosti pro ty chudé. Dávat jim peníze na chleba, na bydlení na děti nebo na chlast a hazard je cesta přímo do pekel!
Když někdo příležitost měl, nevyužil ji a namísto toho ležel a čekal co mu ostatní pošlou si nezaslouží nic jiného než pojít v papírové krabici pod mostem hlady! A s takovým člověkem osobně nemám žádný soucit. Toto peklo našeho evropského socialistického ráje rovnosti v chudobě je jen důsledkem bezmyšlenkovitého rozdávání. Nejde tu totiž o to, aby lidi měli příležitosti, ale o to, aby se náhodou někdo neměl lépe než ti druzí.
Krásným důkazem je naše školství, kde drtivá většina kantorů učí, protože nemá na to se jít uplatnit do soukromé sféry, kde schopnost využít příležitosti je cestou k úspěchu, prostě neschopní lenoši. Čest výjimkám a díky Bohu, že ještě ti výjimeční altruističtí kantoři existují. Dalším příkladem je naše politika, kde této zemi vládnou lidi, kteří nikdy nic sami nedokázali. Nepředvedli ani, že jsou schopni přežít díky hmatatelným výsledkům své práce namísto hodin keců o ničem, jak poslední dobou předvádí zloděj Kalousek či Sobotka. A tak bych mohl pokračovat.
Cesta z tohohle marastu většinové chudoby ale nevede přes progresivní daně, regulace nebo dotace. Cesta z tohohle pekla je přes tvorbu příležitostí pro ty co chtějí. Počínaje vzděláním, konče podporou společnosti. Nedávejte lidem ryby, naučte je si je chytat a ten kdo to nepochopí nebo nechce pochopit, ať klidně pojde hlady a že se i tací najdou.
Osobně nemám nic proti progresivní dani nebo pomoci ostatním, ale když vidím, že více jak polovina daní, které odvedu se rozkrade a utratí za blbosti, pak mi vře krev a v rámci zákonných možností budu odvádět jen to minimum co musím a ještě budu nadávat. A za tu druhou polovinu se rozvíjí byrokracie, regulace, dotace, které akorát lidem berou příležitosti. A to co zbude se rozdá těm, kteří ty příležitosti nechtějí, ač mají na to je využít. Prostě pramálo pozitivního!
Neřešte prosím už to kdo má kolik majetku, raději řešte jak jej mít také, jak zlepšit společenské prostředí a vytvářet příležitosti pro ostatní. A tím vytvářením příležitostí rozhodně nemám namysli rekvalifikační business politické elity financovaný z eráru. Nerozdávejte peníze, raději si za ně kupte něco od člověka, co třeba vyrábí poctivé sýry a podobně. Podpoříte ho v jeho příležitosti a on si těch peněz bude vážit daleko více jak ti co celý měsíc sbírají síly v posteli k cestě na sociálku.
A když se to co jsem napsal v předešlém odstavci podaří, nebude 85 lidí vlastnit tolik co 3,5 miliardy nejchudších lidí, protože jim vyroste konkurence, která jim to nedovolí ...
