Posledně jsme zkončili prvním Přemyslovcem, Bořivojem I. Osobně období Přemyslovců zbožňuji, protože je plné národních buditelských perel, které realitu minuly velkou oklikou.
Řekli jsme si, že Přemyslovce do Čech dosadili Mojmírovci, vládci Velké moravy. Také jsem nastínil svůj názor, že Přemyslovci jsou větví Mojmírovské dynastie. Důvod je jednoduchý a stačí na něj zdravý selský rozum. Patnáctiletí kluci se v té době na trůn nedosazovali z plezíru, pokud to nebyl příbuzný a nesledovala se tím mocenská linka. Boj o moc bylo tehdy kruté a krvavé řemeslo!
Pojďme ale už k Přemyslovcům a začneme jednou perlou národních buditelů. Ve znaku přemyslovců nenaleznete v této době lva, naleznete tam orlici. Ta orlice je nápadně podobná té Habsburské. Není to však to samé. Tedy náš státní znak není znakem přemyslovské dynastie tak, jak se mnozí domnívají. Má bohužel mnohem pozdější zrod a jistě se k nemu dostaneme.
První Přemyslovci se podřídili Karlovcům, císařům Svaté říše římské, protože měli jiné starosti, než s nimi se o své svrchovanosti přít. Jak bylo napsáno v minulém blogu, posledním, kdo uspěl nad Karlovci a svoji nezávislost oficiálně potvrdil byl mojmírovec Svatopluk. Přemyslovci nebyli žádní lidumilové, byli to mnohdy podsadití týpci, kteří budili tehdy stejný respekt jako dnes 120kg vážící skinhead v bomberu. Buď člověk poslechl, nebo dostal mečem po hlavě.
Krásný příkladem toho, jak Přemyslovci fungovali, jsou Slavnikovci. Moc vyčnívali, chtěli moc a neposlouchali. Tak je Přemyslovici vybili. Ostatně nebili první a ani poslední, kdo takhle po střetu s Přemyslovci dopadl.
Bořivoji I., dux Boemorum, dosazený Mojmírovcem se snažil seč mohl, aby svou moc udržel. Pomohl Mojmírovcům, kličkoval jak zajíc ve víru mocenských bojů. Uspěl.
Dalším významným Přemyslovcem Vratislav I., syn Bořivojův. Byl to velmi schopný vládce, který se moc neštítil krvavých tradic a jako první začal expandovat za hranice své kotliny. Zajímavé na něm je, že jeho manželkou už nebyla češka, ale pořád ještě pravděpodobně původem slovanka Drahomíra, která pocházela z Havole, myslím, že je to dnešní Prusko. Nicméně statečně už pochybuji o její jazykové vybavenosti slovanského původu. S ohledem na lokaci ze které pocházela zcela jistě mluvila Německy. Tento sňatek nebyl etnického nebo někého vyššího původu. Šlo o sňatkovou politiku, moc a peníze. Zajímavé na této ženě je, že byla matkou Václava a Boleslava.
O svatém Václavovi, patronu této země, který měl v korouhvi orlici, toho bylo napsáno velmi mnoho. Málo je však pravdivým obrazem. Václav nebyl dobrý po praktické stránce vladař. Toho je důkazem i skutečnost, jak se s ním vypořádal jeho vlastní bratr Boleslav. Václavovi se často spílá za to, že se podřizoval Karlovcům, platil jim tribut a držel si je od těla. Ostatně jako předešlí jeho tři předchůdci. Od těla si je držel především tak, že jim nedával důvod táhnout proti němu do Čech. Předpokládám, že pro to měl racionální důvod a potčeboval se nejdříve vypořádat s mocichtivci vezdejšími. Nestihl to, Boleslav byl rychlejší. To však neznamená, že pod Václavovým mečem neumírali lidé, spíše mě překvapuje to, že byl svatořečen. Dnes by toto jistě nehrozilo. Byl to jen další bezskrupulní vládce . Pravdou však je, že už v desátém století byl Václav uctíván, nicméně tu dnešní patronační korunu mu nasadil až KareIV. Prostě politika jako řemen.
Po Václavovi se ujal moci Boleslav, jeho bratr. To byl věru velmi úspěšný vládce a osobně jej považuji za zakladatele Českého státu. Nebál se vyrazit a vzít si na co si pomyslel i za cenu, že se dostane do problému s Otou. Tomu ostatně tribut platit odmítl a po 14ti letech válčení skončili tito dva řízci plichtou. Nelze mluvit o vazalství vůči otovi, ale to, že s ním táhnul proti Maďarům říká hodně. Podřízen nebyl, ale statečně poslouchal co mu Ota říká!
Ať už byl Boleslav jaký byl, nedá se mu upřít razance a elán. Z mého pohledu to byl nejvýraznější panovník až do doby Přemysla Otakara I.
Přemyslovci neměli nástupnický systém nejstaršího potomka vládnoucího panovníka tak jak jej známe dnes. Tehdy se Přemislovci střídali podle pravidla nejstarší z rodu vládne. Pokud s tím někdo nesouhlasil, šlo se válčit. Tedy žádná idilka. Často příslušníci tothoto rodu utíkali před strýci a bratry do Bavor a zase se vraceli. Takto to fungovalo prakticky až do vlády Přemysla Otakara I. Chceš vlýdnout? Tak si ten trůn vem!
Další výraznější přemyslovec byl Břetislav I. Sice to byl bastard v pravém slova smyslu, ale nebál se toho stejně, jako se toho nebál například i Vilém dobyvatel, král anglie. Vžak Břetislav se vypořádal se se svým bratrem Jaromírem stejne jako Boleslav s Václavem a to i za situace, kdy Jaromír se trůnu vzdal. Holt být Přemyslovcem bylo jako být pořád jednou nohou v horbě, byl to zápas o život a měkota se trestala smrtí! Břetislav je významný tím, že si upletl spor s Jindřichem III. To vyústilo ve významný okamžik v našich dějinách. Roku 1040, 15. října v Řezně mu byla udělena milost složit lenní slib. Tím se čechy na dalších 766 let staly nedílnou součástí Svaté říše římské, tedy bundeslandem! Pravdou však je, že nebyl první. Němečtí císaři dosazovali Knížata jak se jim zlíbilo už před tím a to z ryze politických důvodů a důsledně vybírali z Přemyslovců.
Na Břetislavovi je ještě zajímavá jedna věc, jeho manželkou byla Judita. Možná se budete divit, ale od tohoto panovníka jsem teprve spolehlivě byl schopen dohledat manželky českých panovníků. Místo drobností konkrétní osoba. Jitka byla ze Schwinfurtu, byla to Němka, stejně jako všechny královny po ní. Po vymření Přemyslovské primogenitury si pak zhodnotíme, kolik české krve v ní vlastně zbylo.
Od Bořivoje po Břetislava neuplynulo ani 200 let. Byla to akční doba. Od prvního Přemyslovce dosazeného Mojmírovci až po Břetislava, vazala Německého císaře. Byla to, jako vždy, doba bojů o moc, peníze a suveréní vládu nad naší kotlinou. Od doby, kdy Mojmírovci spojili svůj osud s Franky až do područí Německé říše. Od kmenů ku státu. Byly tu však ještě Slované? Pochybuji, že v té době někdo řešil národnost, ale z dnešního pohledu už o úplně čisté Slovany nešlo, už to byl lehký mix Slovanů, Maďarů a Němců. Etnicky čisté kmeny Slovanů vtomto čase vzali za sevé a to i kulturně. Pokud by jste tehdy vážili cestu z Řezna do Prahy, moc rozdílů v mentalitě lidí by jste nepotkali. Možná mluvili jinými jazyky a to nejen v Čechách, ale domluvili se a žili tak jak to šlo.
Příště nás čekají další Přemyslovci a jejich skoro konec. Ve škole jsem slyšel, že vymřeli roku 1306 po meči, to je ale jen další národní buditelská pohádka. Dostaneme se k Českému lvu a podíváme se na etnický stav obyvatel na konci vlády přemyslovců.
